21. 7. 2008

Budík na půl desátou, dobalím a připravuji se k odjezdu. Těsně před dvanáctou beru kufry a sjíždím k recepci, odevzdávám klíče a nastupuji do miniautobusu, starého asi milion let. Do některých stoupání jedeme opravdu krokem a máme starost, abychom vůbec dorazili. Navíc v půlce cesty začíná divně chrčet zespodu supervozu. Řidič zastavuje, bere si rukavice, chvíli něco kutí, a pak za nezměněného stavu zvukového doprovodu pokračujeme. Ještě nesmím opomenout, že některé žaludky nevydržely náročný noční program, a tak byla nutná i taková pauza. Na letišti proběhly standardní procedury odbavení a kolem půl páté místního času jsme už seděli v poslední odbavovací hale. Deset minut před pátou už jsme seděli v letadle. Tak a je konec našeho ruského pobytu. Letadlo do Prahy se rozjíždí…

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře